http://bit.ly/1B3e2jX
Jiří Skřivánek je nejmladším kandidátem Volby pro město Děčín. Je to aktivní člen KDU-ČSL, který je povoláním účetní. Na kandidátní listině VPM je na pátém místě.
Jirko, nejsi ve své generaci trochu exot? Zajímáš se aktivně o politiku, kandiduješ ve volbách a ke všemu jsi lidovec …
Každý lidovec v Ústeckém kraji, který je z křesťanského pohledu misijním územím, musí být zákonitě alespoň trochu exot. Osobně si ale nemyslím, že by na mě moji vrstevníci takto nahlíželi, spíše jsou překvapení. Často ani netuší, že i oni mají možnost pozitivně měnit věci k lepšímu. Bohužel se v mnoha případech přiklonili k názoru, že politika a celá společnost je natolik zkažená, že sami nic nezmůžou. Já si ale myslím úplný opak. Věci se vždy mohou rozpohybovat, dá-li do toho člověk maximum. Malým důkazem může být i moje kandidatura na pátém místě kandidátní listiny Volby pro město Děčín. Před dvěma lety jsem vstoupil do občanského sdružení Mladí lidovci. Tam je mnoho mladých, politicky aktivních lidí převážně z Moravy. S těmito lidmi si předáváme zkušenosti, vyměňujeme názory či jezdíme na různá prospěšná školení. V tomto sdružení jsou i patnáctiletí členové, proto si ani z pohledu svého věku jako exot nepřipadám.
Jak bys definoval hlavní problémy současného Děčína?
Největší problém v Děčíně, ale nejen v něm, jsou mezilidské vztahy. Lidé jsou závistiví, sobečtí, chamtiví, žijí strašně uspěchaný život a jedni druhým nedokážou naslouchat. Kdyby se nám podařilo tyto vazby napravit, ostatní problémy by nám v tu chvíli nepřišly tak důležité jako doposud. Recept je však v každém z nás. Nicméně hlavním problémem, pominu-li výše zmíněné, je nedostatek pracovních příležitostí a s tím spojený odchod mladých a perspektivních lidí z našeho města. Na to navazují další problémy od stárnutí populace a vysoké nezaměstnanosti až po nechuť velkých společností u nás investovat kapitál.
Jako další veliký problém vidím nárůst kriminality v našich ulicích.
Pokud bys byl zvolený do zastupitelstva, jakým tématům by ses nejvíc věnoval?
V případě, že v podzimních komunálních volbách uspěju, podpořím jakýkoli smysluplný koncept s prorodinnou politikou a to i tehdy, že by jeho předkladatelem byla politická konkurence.
Od malička sportuju, sport mám velmi rád, v součastné době jsem jednatelem sportovního klubu. Mé kroky by proto směřovali určitě k podpoře sportu, především pak amatérského, který je v současnosti silně potlačován na úkor profesionálních klubů.
Dále bych se rád podílel na dalším zatraktivňování města. Děčín by se měl stát skutečným turistickým centrem. Máme tu nádhernou přírodu, kterou nevidíme jinde ve světě. Nedovedeme to však zatím patřičně prodat.
Nemáš obavy z ostřílených matadorů v zastupitelstvu?
Asi se to nedá nazvat obavou, spíše bych použil slovo respekt. Pořád si však musím připomínat, že jsou to lidé jako my všichni. To, že již nějaký pátek seděli či sedí v v zastupitelstvu nebo radě, z nich ještě nedělá obávané ostřílené matadory, před kterými bych měl svěsit hlavu. Navíc jsem měl možnost se s většinou zastupitelů vidět osobně nebo se potkat na nějaké akci. Jsou to povětšinou až na pár výjimek příjemní lidé, se kterými se rád setkám a popovídám třeba u piva.
V souvislosti s hospodařením ve státní správě a samosprávě se mluví o potřebě transparentních rozpočtů? Měli bychom tento systém prosadit i u nás?
Transparentní rozpočet považuji v dnešní době za nutnost na jakékoli úrovni státní správy a samosprávy. Děláme-li věci čistě, poctivě, s nejlepším vědomím a svědomím, nemůžeme se obávat zavedení transparentního rozpočtu. Z logiky věci vyplývá, že by tento krok měl směřovat k úspoře veřejných peněz a zabránit tak zbytečnému utrácení. Někteří ostřílení matadoři, použiju-li tvůj termín, se zuby nehty tomuto zprůhlednění brání a asi vědí proč. Voliči by se v říjnu měli rozhodovat i podle toho, zda jejich politik chce tento krok uskutečnit či nikoli.
Pocházíš z poměrně velké katolické rodiny. V dnešní době to není úplně typické. Jak je pro tebe rodinné zázemí důležité? A co si myslíš o tzv. prorodinné politice, kterou jsi zmínil, na úrovni města?
Rodina je základní předpoklad zdravé společnosti. Tento fakt by si měl uvědomit každý člověk. Prorodinnou politiku proto považuji za absolutní nutnost, o které není potřeba spekulovat.
Pokud bych to měl brát čistě ze svého pohledu, mám svou velikou rodinu moc rád. Vím, že se o ní mohu v těžkých chvílích opřít. A opačně se snažím být rodině opěrným bodem v těžkých dobách zase já.
Jen nakupování dárků na Vánoce je vskutku mazec. To mi připomíná, že bych měl pomalu začít, pokud to chci všechno stihnout. Každým rokem začínám tak v září nebo v říjnu.
Protože jsme nepatřili mezi nejbohatší rodiny, jakákoliv pomoc zvenčí měla obrovskou hodnotu. Bez nezištné pomoci přátel a známých, bychom to asi nikdy nezvládli. Vracím se tedy ještě jednou k těm mezilidským vztahům. Když to bude fungovat mezi lidmi, bude fungovat všechno.
Město těžko ovlivní výši porodného, sociálních dávek, příspěvků atd., může však opravovat školská zařízení, stavět hřiště, starat se o sportoviště, podporovat všelijaké volnočasové aktivity, vytvářet kvalitní prostředí pro seniory, spolupracovat s místními spolky apod. Těmito kroky vytváří nejlepší zázemí rodinám.
Mohou křesťané přispět něčím specifickým v debatě o potřebách města?
Křesťanské hodnoty by měly být respektovány a dodržovány i v ateistických oblastech. Jestli dodržovány nebudou, nemůže řádně fungovat společnost. Pokud budou křesťané
zárukou dodržování těchto hodnot, mohou být prospěšní na úrovni města, kraje i státu především svou otevřeností a porozuměním. Samozřejmě nemohu mluvit za všechny křesťany, za sebe však říkám, že se vynasnažím být užitečný a přispět svým nasazením v každé debatě.
Připravil: Otto Chmelík
Fotogalerie: