Česko má docela slušné zásoby uhlí, Budoucnost je může donutit vydolovat, Bylo by to za cenu krajiny a měst

Měsíční krajina. Tak se také říká severním Čechám. Můžou za to povrchové doly na hnědé uhlí, které se táhnou na kilometry daleko. Dolování už pohltilo stovky obcí a donutilo tisíce lidí k nedobrovolnému stěhování. Zabránit tomuto ničení měly takzvané těžební limity. Ale nyní se uv ažuje ojejich zrušení. Zmizí pod zemským povrchem další lidská obydlí?

Horní Jiřetín - Omezit rozsáhlou povrchovou těžbu uhlí se rozhodla na počátku devadesátých let minulého století hned první nekomunistická vláda. V místech, kde se nacházejí zásoby "hnědého zlata", se narýsovaly hranice, za které těžaři nesměli jít.
Pro obyvatele měst a vesnic poblíž povrchových dolů to znamenalo obrovskou úlevu. Konečně si mohli být jistí, že jim nikdo nezbourá jejich domovy a že můžou začít beze strachu žít.

V severních Čechách ale lidé o svůj klid zase přicházejí. Mostecká uhelná společnost usiluje o to, aby hranice stanovené těžařům prolomily. A současná vláda v čele s ministerstvem hospodářství jí vychází vstříc.

První na ráně je severočeská obec Horní Jiřetín, jejímž obyvatelům hrozí, že se budou muset stěhovat a jejich domy časem pohltí další povrchový důl. Ale nejedná se jenom o Jiřetín. Hned vedle dolů se nachází třeba i zámek Jezeří - národní památka, kterou by další těžba nenávratně poškodila.

Jako zbourat Karlštejn

"Začátkem devadesátých let jsem byl u toho, když se limity těžby stanovovaly," říká senátor Zdeněk Bárta (KDU-ČSL). "Tehdy jsme si mysleli, že je to na věčné časy. Vůbec nás nenapadlo, že zas někdo bude chtít ničit krajinu a lidská sídla tím nejbarbarštějším způsobem. To je, jako kdybychom zjistili, že pod Karlštejnem je zlato, a tak bychom se rozhodli ho zbourat,"dodává rozhořčeně. Zastánci těžby argumentují tím, že těžit se musí kvůli výkonu tepelných elektráren. Jinak bude mít Česká republika nedostatek vlastní energie. "Energie budeme potřebovat stále víc," říká poslanec Parlamentu České republiky a vládní zmocněnec pro severozápadní Čechy Vlastimil Aubrecht (ČSSD). "Oproti Americe nemáme ještě zdaleka tak elektricky vybavené domácnosti jako oni. Ale to k nám přijde. Zatím sice elektřinu vyvážíme, ale budeme ji brzy potřebovat."

Sypou uhlí zpátky do dolů

Odborníci s ním nesouhlasí. Problém Česka prý není v nedostatku energie, ale v tom, že se u nás s ní plýtvá. "Hospodaření s energií nám pořád ještě nejde. Velký problém máme se zateplením budov - spoustu energie vypouštíme zbůhdarma do vzduchu," konstatuje ekolog a první polistopadový ministr životního prostředí Ivan Dejmal (Strana zelených). "Pětadvacet procent energie, kterou u nás vyrobíme, prodáme do zahraničí." Podle Dejmala by se dalo ušetřit, aniž by to znamenalo nějaký dramatický nárůst cen elektřiny.

"Rozumné hospodaření má budoucnost. Je to rozhodně lepší než takový ten přístup, že potřebuju energii, tak ji někde urvu, ať to stojí co to stojí,"říká ekolog.
Evropské státy svoje uhlí střeží jako národní bohatství. S dolováním nijak nepospíchají a raději pracují na vývoji nových technologií, které umožní ohleduplnější způsob těžby, než je ten současný. V Německu dokonce uhlí nakupují a ukládají ho do vytěžených dolů jako zásoby na horší časy.

"To je dáno tím, že se v Austrálii nově otevřely ohromné uhelné doly, takže vyvážejí uhlí bezkonkurenčně levně. Doly jsou rovnou u pobřeží, takže se to sype z pásů rovnou do nákladních lodí," vysvětluje Dejmal.

Těžaři vyčkávají

Zástupci Mostecké uhelné společnosti se dušují, že dokud budou limity těžby existovat, nehodlají je překročit. Definitivní slovo však stále ještě nepadlo a dá se očekávat, že zvlášť před volbami budou vycházet vládní politici těžařům vstříc. Patří totiž mezi nejsilnější lobbistické skupiny.

V ohroženém Horním Jiřetíně už Mostecká uhelná společnost připravuje pro případné rozšíření těžby půdu. "Samozřejmě, že budeme s obyvateli o jejich možném stěhování jednat," říká mluvčí Mostecké uhelné Liběna Novotná. "Vytipováváme i konkrétní místa, ale upřesníme je až po případném jednání s občany. Chceme jim maximálně vyjít vstříc," dodává mluvčí.

Zásoby uhlí v Evropě jsou velké

* Těžba uhlí v Evropě stagnuje, za posledních dvacet let poklesla o polovinu. Ovšem na kontinentě se nalézá zhruba třetina všech světových zásob. Největším evropským producentem je Rusko následované Německem, pak Polsko, Ukrajina, Řecko a Česká republika.

* Pro budoucnost jsou však zásadní zásoby, které jednotlivé státy mají. Největší má Rusko a Ukrajina, další Polsko, Německo a Česká republika.

* Kvůli tzv. ekologickým limitům na těžbu uhlí však nejsou veškeré zdroje dosažitelné. V případě hnědého uhlí je v rámci limitů zhruba 1200 milionů tun, které by při průměrné roční spotřebě 40 milionů vydržely na zhruba 30 let. * Ovšem ČEZ plánuje výstavbu či obnovu uhelných elektráren.

* Například největší současná těžební společnost Severočeské doly, která se na celkových hnědouhelných zásobách podílí zhruba jednou třetinou. Na Dolech Bílina a Nástup v Tušimicích se limity prolamovat nebudou, protože uhlí má nízkou kvalitu.

* Téměř polovina tuzemských hnědouhelných zásob leží v oblasti, ve které těží Mostecká uhelná společnost. Větši
Rostislav Kadlec, krajský tajemník