KDU.breadcrumbs.homeAktuálně Archiv 2006 156 let od narození TGM
Zpět

156 let od narození TGM

Přidáno 30. 4. 2010
Ilustrační foto
7. března uplynulo 156 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Při této příležitosti se Martina Lustigová sešla s několika českými historiky......
7. března uplynulo 156 let od narození prvního československého
prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Při této příležitosti se Martina
Lustigová sešla s několika českými historiky, kteří pro Radio Praha
zhodnotili Masarykovu osobnost a především jeho význam pro dnešek.

Masaryka většina z nás vnímá především jako politika. Všichni víme, že
byl prvním československým prezidentem, známe jeho aktivity z dob první
světové války. Méně lidí už ale Masaryka vnímá jako velkého myslitele,
filosofa, vědce. Přestože zemřel před téměř sedmi desítkami let, jsou
mnohá z jeho témat stále živá a aktuální. Některá z nich připomíná
historik Ivan Šedivý: "Mám na mysli například otázku korektního
řešení česko-německého vztahu. Masaryk často čelil obviněním, že je
proněmecký a že je anacionální. Druhou záležitostí je Masarykova vize
korektního uspořádání Evropy ve smyslu spolupráce a do jisté míry i
integrace evropských států. A také zajištění vhodného místa malých národů
a malých států v tomto systému. A konečně třetí okruh, který stojí za to,
abychom jej promýšleli i dnes, je vlastně taková ta Masarykova vůle
prosazovat svůj názor, pokud jsem přesvědčen, že to je správné, i proti
většinovému názoru společnosti. A to je něco, co by si možná měl vzít
každý z nás."

S tím souhlasí i historik Michal Pehr, který podle svých slov nejvíce
oceňuje etický rozměr Masarykova myšlení: "Já osobně si myslím,
že nejcennější je především jeho důraz na etiku, důraz na mravnost. A
jestli si dnešní generace může něco z Masaryka vzít, tak myslím právě
toto. Onu odvahu mluvit a říkat to, co si člověk myslí. A to bylo, myslím,
pro Masaryka příznačné." Mnozí už dnes pomalu zapomínají, že se
Masaryk postavil proti mýtu o pravosti Rukopisů královédvorského a
zelenohorského, nebo to, že se angažoval v tzv. hilsneriádě.

Další z Masarykových názorů - nebo spíš vlastností - připomíná historik
Zdeněk Kárník: "Já se domnívám, že to nejdůležitější bylo, že o
všem uvažoval a pochyboval. A teprve když to pochybování zvládl, tak
jednal. Nebyl unáhlený. Dnes to velmi často vypadá, že lidé postupují
úplně opačně."

Rostislav Kadlec, krajský tajemník