I přes nadměrné ekologické zátěže, které v období minulého režimu poškodily image průmyslového Podkrušnohoří, patří Ústecký kraj z hlediska přírodních i kulturních hodnot k nejbohatším v zemi. Přírodní krásy Českého Švýcarska, Českého středohoří i Krušných hor jsou doprovázeny slavnou minulostí, dotýkající se prvotních kořenů české státnosti. Ústecký kraj má památnou horu Říp s románskou rotundou a pověstí o příchodu praotce Čecha, ale má rovněž Stadice se základní přemyslovskou legendou o Přemyslu Oráčovi. Kněžna Libuše zde našla manžela, ale vyslovila i zásadní proroctví o prosperitě krušnohorských horních městeček; v Peruci u Loun našel dívku svého srdce i kníže Oldřich. Málokterý kraj má tolik půvabných zřícenin středověkých hradů (Střekov, Hasištejn), původně románských klášterů (Doksany, Osek, Teplice), renesančních a barokních zámků (Libochovice, Ploskovice), kvalitních městských památkových rezervací (Litoměřice, Kadaň), cenných památek lidové architektury (Zubnice), ale také technických památek (železniční trať na Moldavu). Rozsáhlá oblast v Podkrušnohoří poznamenaná povrchovou těžbou uhlí dnes prochází etapou výrazné rekultivace a vzniku nových možností k životu i rekreaci.

Administrativním, kulturním a dopravním centrem regionu je krajské město Ústí nad Labem. Za druhé světové války bylo město bombardováno, v důsledku čehož je špice věže kostela Nanebevzetí Panny Marie dodnes vychýlená o 1,92 metrů od svislé osy. Romantická silueta hradu Střekova, tyčícího se na strmém skalisku nad řekou, inspirovala v minulosti umělce jako Richarda Wagnera či Karla Hynka Máchu. Dodnes je kromě Mariánské skály v samém centru, budovy novobarokního divadla, vyhlídkové Větruše s bývalým popravištěm, vilových čtvrtí a mostů na Labi, výraznou dominantou. S historickou architekturou se zde snoubí i skvosty moderního stavitelství. V celorepublikovém měřítku jde především o Mariánský most přes Labe, který se stal novým znakem a symbolem města. V současnosti se Ústí nad Labem, které je sídlem Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a má i aktivní divadelní scénu, stává dějištěm zajímavých kulturně společenských aktivit. Krajina ohraničená hřebenem Krušných hor, Labskými pískovci a Českým středohořím láká turistickými stezkami, cyklotrasami, ale i termálním koupalištěm a areálem zoologické zahrady nejen k výletům.

Pohraniční pohoří Krušné hory nad hustě osídlenou oblastí severočeských pánví je celoročně vyhledávaným cílem turistů. Zimní sporty se soustřeďují do obcí Adolfov, Telnice a na svahy Bouřňáku a Komáří vížky. V letním období lze navštívit zajímavé přírodní rezervace – bukový prales na Bouřňáku, Grünwaldské vřesoviště, Vlčí důl, nebo se vydat po husté síti turistických tras a cyklostezek Přírodního parku Východní Krušné hory. V minulosti se Krušnohoří proslavilo těžbou barevných a vzácných kovů, a tak zde není nouze ani o techické památky.

Málokterá krajina u nás se může pyšnit takovou rozmanitostí. Charakteristické bizardní útvary chráněné krajinné oblasti České středohoří vznikly intenzivní sopečnou činností. Nevysoké pohoří se táhne v délce 75 km a dosahuje maximální šířky 20 km. Řeka Labe prorazila masiv oblasti České brány (Porta Bohemica), a tak jej rozdělila. Pro celé pohoří jsou typické daleké výhledy a množství přírodních a kulturních památek. Nejvyšší horou je Milešovka (837m) s meteorologickou stanicí. Milešovka je místo s jedním z největších výskytů bouřek u nás a také největrnější horou. V oblasti celého Středohoří jsou četné chráněné lokality, například vrch Bořeň, Lovoš, Raná aj.

Nejmladší národní park na našem území České Švýcarsko vznikl v roce 2000 na rozloze 80 km2. Za svůj název vděčí švýcarským a německým romantickým malířům. Na tuto plochu navazuje u nás CHKO Labské pískovce a v Německu Národní park Saské Švýcarsko. Celek známý pod názvem Českosaské Švýcarsko patří k nejkrásnějším pískovcovým oblastem ve střední Evropě. Přímo na území obou parků de facto neexistuje trvalé osídlení, kromě dvou vesnic. Návštěvníci parku i jeho okolí oceňují hlavně fantastické skalní útvary. K nejznámějším patří skalní most zvaný Pravčická brána, Jetřichovické skály, vyhlídka Mariina či Vilemínina skála. V oblasti můžete vidět také zbytky lidové architektury, zvláště typický dům s podstávkou.

V západním výběžku CHKO Labské pískovce představuje přírodní památka Tiské stěny, jež je bizardním skalním městem jižního okraje krušnohorského zlomu, atraktivní turistickou a horolezeckou oblast. Tiské stěny dosahující nadmořské výšky 613 metrů byly na severní straně rozrušeny erozivními procesy do četných sloupů, věží, stěn, jeskyní, náměstí či skalních hřibů. Tradice názvů skal se udržuje, ty nejznámější se zachovaly dodnes. Oblast Tiských stěn patří k tradičním oblastem pískovcového horolezectví. První sportovní výstupy na vrcholky skal se uskutečnily již počátkem 20. století. Od té doby zde vzniklo mnoho horolezeckých cest všech stupňů obtížnosti. K chráněné krajinné oblasti patří rovněž část Děčínských stěn se svou nejvyšší horou Děčínským Sněžníkem (723m). Na této stolové hoře stojí 30 m vysoká kamenná rozhledna, kde byl poprvé na českém území zachycen televizní signál, vysílaný z olympijských her v Berlíně (1936).

Putování po Ústeckém kraji zakončíme v královském městě Litoměřice, které je sídlem litoměřického biskupa. Město Litoměřice je jedno z nejstarších a nejkrásnějších českých měst ležící na soutoku řek Labe a Ohře. Městská památková rezervace vyniká řadou gotických, renesančních i barokních staveb. Milovníky historie jistě zaujmou domy okolo náměstí, historická sklepení, mnohé kostely, muzeum či několik galerií. K předním osobnostem spjatým s Litoměřicemi patří romantický básník Karel Hynek Mácha. Na litoměřickém výstavišti se pořádají nejrůznější expozice, mezi nimiž je nejznámější zahradnický veletrh s příznačným názvem Zahrada Čech.


Zdroj: Ústecký kraj – Vítejte!

Rostislav Kadlec, krajský tajemník